Zuzana Buráňová – fotografie koní a psů

Krásná štěňátka bígla s PP jsem fotila u paní Bílkové. Než se vyběhala, udělali jsme pár snímků dospěláků. Počasí nám moc nepřálo, bylo opravdu hodně zataženo - ale tomu holt člověk neporučí, zvlášť v zimě. Byla jsem ráda alespoň za sněhový poprašek, den před Vánoci bývá většinou blátivější :-)

S papillony v třebíčském parku rozhodně nebyla nuda! Sešlo se tu více majitelů, ale většina z nich měla pejsky z chovatelské stanice Filo Castelo, kterou vede Marta Boudná. Ta vlastně celé fotografování zorganizovala a vybrala i vhodné místo - a nutno říci, že bylo perfektní! Vyšlo i počasí, komplikovanější to bylo se štěňátky, které víc zajímalo znovushledání než pózování. I tak se povedlo i pár jiných snímků než hemžícího se chumlu :-) S dospěláky to bylo o něco jednodušší, jak už to tak bývá. Prostě prima akce, za kterou moc děkuji!

Po roce jsme se vrátili také do Hřebčína Amerika. Počet koní se tu neustále zvyšuje, a tak je vždy co fotit! :-) Začali jsme klisnami, některé měly pod sebou ještě letošní hříbátka. Další na řadu přišli hřebci – roční, dvouletí i starší. V tomto hřebčíně se zaměřují na jedno z mých nejoblíbenějších zbarvení (palomino), a tak je pro mě fotografování těchto koní vždy ohromným zážitkem. Ale není to jen v barvě - místní hřebci se prostě umí předvést! Našli jsme čas i na shetlandíky a zápřah, i když už se nám pomalu stmívalo. Musím říct, že počkat s termínem na počasí se tentokrát opravdu vyplatilo.

Krásného plavého quarter horse Cookie Inka Jess již jistě znáte z mého zimního alba z roku 2010. Další návštěva Jany Plačkové se mi povedla na podzim, takže vlastně téměř po roce. Fotili jsme také místní psy, PH klisničku a novou kamarádku Cookieho klisničku Lady Sofii (norik x český teplokrevník). Prostě taková podzimní pohoda :-)

Do Brna to mám kousek, a tak jsem si zajela do chovatelské stanice Haf z Jundrova nafotit dvě fenky – Ch. Connie z Mladé vinice a Ch. Connie Haf z Jundrova. Využili jsme podzimní atmosféru, jen sluníčko si s námi dost hrálo a ukázalo se vždy jen na chvilku, jako obvykle. Nevadí mi, když je pod mrakem, ale když se ostré slunce střídá s temnými mraky, není to úplně ideální :-) I přes náročnost zůstávám věrná manuálnímu režimu, i když by to bylo možná jinak jednodušší. O to větší radost ale potom mám z povedných snímků.

V chovatelské stanici Od Plumlovské přehrady jsem fotila "áčkový" vrh štěňátek plemene Nova Scotia Duck Tolling retriever. Štěňátka jsme naložili do auta a vyrazili do přírody. To se zadaří málokdy - ale fotografie potom stojí za to! Nejdřív jsem se vyděsila, protože místo, na které jsme zamířili, bylo celé ve stínu. Nakonec to ale bylo obrovským přínosem - ve stínu se udržela jinovatka a jak se postupně mezi stromy probojovávalo sluníčko, osvítilo ji. Než stihla zmizet, vznikla celá řádka snímků. Štěňátka byla úžasná, zapózovala i na krásných kořenech, no prostě tohle focení jsem si opravdu užívala!

V Hrubšicích už jsem fotila v červnu 2010 Amira a Kansonettu, tentokrát jsem se ale vypravila za úplně jiným koněm i majitelkou. Za svým krásným palomino Mistrálem mě pozvala paní Mužíková, která se spolu s ním objevila také v mé nové knize Koně. I začátkem října se dalo jít ještě do vody, a tak jsme po focení na jízdárně využili nedaleké řeky k lehkému ošplouchnutí. I na jízdárně se dalo najít relativně pěkné pozadí - venku to ale bylo stejně lepší. Podzim jako by si ale stále dával na čas, lehce nažloutlé stromy byly v okolí jen dva.

Teplo panovalo dál, a tak jsme se na konci září rozhodli ozkoušet vodu. Člověk by takové teplo čekal na jižní Moravě, ne ve Fryšavském dvorci na Vysočině :-) Sluníčko hřálo jedna radost, počasí prostě vyšlo na jedničku. Fotili jsme klisnu ČSP Brusinku Gabrielku s hříbátkem, arabskou klisnu Zanziru a hřebce Ubajlana, ve výběhu i u vody. Pohodové focení v přátelské atmosféře - všem zúčastněným velké díky!

že budu fotit štěňátka s dýněmi jsem zjistila až po příchodu na zahrádku, kde se to krásnými velkými dýněmi jen hemžilo. Prostě paráda! Štěňátka se na ně sama hned vrhla a narozdíl od švestek to ani nevadilo, a tak jsme dýně využili na většině snímků. Sluníčko svítilo a štěňátka ochotně spolupracovala - co více si lze přát? :-)

Krásné bearded kolie jsem fotila v pohybu i v klidu, bezvadně spolupracovaly. Bylo docela teplo, podzim ještě úplně nezačal, ale to nám vůbec nevadilo - možná spíš naopak :-) Jediné, co mě trochu potrápilo, bylo světlo - sluníčko se vlastně udrželo jen chvíli zezačátku, potom se střídalo s mraky a nakonec se obloha úplně zatáhla.

Příliš nemusím překombinované fotografie štěňátek s různými rekvizitami, na které tak často můžeme narazit v kalendářích. Ale krásná štěňátka v kombinaci s rozkvetlou zahrádkou, to je prostě pecka. A zvlášť tihle prcci s červenými růžičkami v pozadí. Bylo to náročné, ale nakonec se nám je podařilo k trochu tomu pózování přesvědčit. Zahrádka byla ve velkém kopci, a tak nebyl prostor pro fotografie v běhu, ale ty růžičky mi to bohatě vynahradily. Na kvetoucí zahrádku nebo louku se prostě nechám zlákat ráda :-)

Velice příjemné zakázkové fotografování dvou koní a dvou psů Kláry Pevné. Český teplokrevník x paint horse, valášek Red Sun Denver a klisna buďonovského koně Rosa se nám ukázali nejdřív na uzdečkách a poté ve volnosti. Pastvina byla poměrně velká, a tak není ohradník výrazný – a na některých snímcích není vidět vůbec, což mi vyhovuje nejvíc. Proti obloze se koním moc běhat nechtělo, ale pár záběrů se přeci jen povedlo i s mraky. Německý ovčák Arna a Jack Russell teriér Barney přišli na řadu vzápětí. Na chvíli se nám i zatáhlo, ale na jezdecké snímky sluníčko ještě vysvitlo. Pohodoví lidé, koně i psi.

Štěňátka bílého švýcarského ovčáka jsme fotili na dvorku u domu bohužel jen chvilku - počasí s námi nespolupracovalo a spustil se déšť. Roztomilá štěňátka naštěstí docela pěkně spolupracovala, a tak jsme stihli něco málo vyfotit, i když počasí po cestě slibovalo mnohem víc - zatáhlo se až po našem příjezdu. Ale tak to holt už někdy bývá :-)

Dvoudenní fotografování krásných koní v Penzionu u Kopyta provázelo slušné, převážně slunečné počasí. Fotili jsme početné stádo koní přímo u penzionu i na pastvinách v nedalekém okolí. V době mé návštěvy stádo tvořili krom poníků také starokladrubský a fríský kůň, které jsme fotografovali především v pohybu. A k focení se přidali i psi, kteří spolu úžasně dováděli.

Překrásná štěňátka australského ovčáka jsem opět fotila v Řícmanicích. Tentokrát už pro štěňátka neměli "slaměný výběh", takže bylo focení o něco složitější. Nejvíc pózovali dva štěníci, ty na fotografiích uvidíte nejčastěji. Moc příjemně strávený čas s bezvadnými mazlíky!

Navečer jsme zajeli ještě do Prostějova nafotit štěňátka bearded kolie. Míst se sluníčkem bylo v zahradě už málo, stromy už dělaly dlouhé a vcelku temné stíny, ale nakonec se to přeci jen vydařilo. Prcci byli úžasně roztomilí :-)

Štěňátka slovenského čuvače jsem fotila v chovatelské stanici ze Smrčkova dvora. Sluníčka bylo až moc, takže se nám prcci schovávali do stínu, který byl ale zase až moc temný. Zvolila jsem proto místo v polostínu, i když to nebylo úplně ideální, na některá místa slunce prosvítalo až moc. Fotila jsem i krásné sheltie, jejichž chovem se tu také zabývají. Děkuji všem zúčastněným za spolupráci!

Již v minulém roce jsem fotila koně z JK Němčany v řepce a tato příležitost se mi naskytla i letos. Tentokrát jsme fotili koní o něco méně a pole bylo blíže stáji, takže měli tendenci utíkat do ní. Pár snímků se ale přeci jen povedlo. Sandra Doležalová nám se svou lipickou klisnou Arwen ukázala i nějaké ty kousky včetně sednutí či vzpínání. Prima focení za příjemného počasí :-)

Početné a rozmanité stádo koní jsem fotila v JK Voleveč. Začali jsme ráno a končili skoro za tmy - fotili jsme portréty, pohyb, na louce, u vody, s uzdečkami i bez nich, pod sedlem... Prostě klasický fotoden, jen s trochu větším počtem koní. Toho jsme využili při focení stáda, kdy vzniklo i pár netradičních záběrů, zvlášť když prchali ke stáji a zvířili za sebou prach, nebo když probíhali odkvetlými bílými pampeliškami.

Před přesunem na nedaleký Wanted ranch jsme počkali, až přestane pražit nepříjemné polední slunce. A dobře jsme udělali – fotografiím to jen prospělo :-) Hlavním modelem se stal nádherný hřebec Maximum Blues Master (zbarvení black overo), který byl v té době terpve roční (nar. 18. 1. 2010), asistoval mu o něco starší (ale neméně krásný) plemeník Im Ideal. Krom klisen s hříbaty jsme stihli ještě jednoho hřebce – Smart Cherokee Dee – než se přihnaly černé mraky a ukončily tak předčasně fotografování. I tak to byl perfektní zážitek!

Po necelých třech letech jsem se opět vydala na Ranč Radana, kde se zabývají chovem paint horse. Černobílý plemeník Emphys Dancing King mezitím stihnul vyrůst do krásy - no posuďte sami! Rozrostlo se i stádo koní, fotili jsme také klisny s hříbaty. Počasí spolupracovalo na jedničku, i když slunce už bylo dost ostré - ale to v létě prostě bývá, pokud člověk nefotí hodně brzy ráno.

Fríského hřebce Pietera van Diphoorn jsem již dříve fotila v Doubici. Protože se ale spolu se svými lidmi přestěhoval "do nového", vypravila jsem se za ním i jeho koňskými kamarády tentokrát trošku jinam. Uchvátil mě znovu nejen svými chody, ale i novými kousky, mezi které patří i úžasné vzpínání. Takže to byla taková moje premiéra - první fríský hřebec na zadních :-) Je opravdová škoda, že sídlí na druhém konci republiky, byla bych tu jinak pečená vařená!

Další velice příjemné zakázkové fotografování, tentokrát v Božicích. Nejdřív nám pózovali dva valášci, krásní haflingové Starfight a Wintersturm. Fotili jsme na pastvinách, které zasahují i do akátového lesíka, a tak mohly vzniknout i netradiční snímky. A potom se fotilo to nejdůležitější - nový přírůstek ve stáji :-)

Dva krásné teplokrevníky jsem vyrazila fotit do Pamětic. Valášci Michael i Jeremy skvěle spolupracovali, pózovali i společně řádili ve výběhu. Počasí také vyšlo, i když vítr občas přivál nějaké ty mraky. Michael se nám předvedl i při vzpínání. Moc fajnové fotografování s příjemnými lidmi – díky za pozvání i spolupráci :-)

Tak tohle focení jsem si opravdu užila - tři překrásní koně a jejich skvělí lidé, to je prostě ta nejlepší kombinace :-) Fotili jsme černého hřebce Sheitana, kartuziánského hřebce Jardinillo CEN (což je nejčistší forma PRE) a andaluského valáška Deseado CXXIV. Nutno podotknout, že krom naleštěných perfektních koní udělalo své i skvělé prostředí a jarní atmosféra. Snad nejvíc se mi líbil červeně kvetoucí keř, který byl průchozí, takže z něj koně mohli pěkně vykukovat. Skoro jako by to bylo pro focení takto záměrně vypěstováno :-) Fotili jsme i ve výběhu, na jízdárně a pod sedlem taky v okolní přírodě. Poslední dobou mám prostě štěstí na pohodové fotografování doplněné krásným počasím. To by člověk na jaře (zvlášt po dvou předchozích letech) nečekal :-)

Úžasné a jedinečné Paso Fino Colombiano jsem vyrazila znovu fotit po čtyřech letech. A byl to opět nezapomenutelný zážitek, tentokrát navíc s jarním nádechem. Využili jsme také zajímavého místa ve výběhu, a tak vznikly i ne zcela tradiční záběry. Pan Kubeša nám krom koní ukázal také svého úžasného papouška ara arakanga, při jehož focení mi maličko běhal mráz po zádech z představy, že by nám "frnknul". Naštěstí se ale nic takového nestalo, a tak jsme mohli s přítelem jet spokojeně domů plni dojmů i nových fotoúlovků.

Další splněný sen – tak nějak by mohl znít podtitulek tohoto fotografování ve Veselíčku. Už několik let jsme se snažili vychytat správnou dobu na focení v rozkvetlém sadu. Minule nám to těsně před focením zkazil prudký déšť, předtím pro změnu propršelo celé jaro. Tentokrát se to ale povedlo! A ještě ke všemu i se dvěma novými chladnokrevníky, které fotím moc ráda. Jako vždy ve Veselíčku šlo o skvěle strávený čas s velice příjemnými lidmi a krásnými koňmi, takže na to budu ještě dlouho vzpomínat. Děkuji všem zúčastněným!

Příjemně odpočatí jsme z JS Boučí vyrazili směr Brodce. Koníky jsem tu fotila již loni v červnu, tentokrát se ale stádečko rozrostlo o malého hřebečka Little Bar Bara. Ten se narodil klisně Little Suzzane. Pro focení jsme využili obrovskou pastvinu, což bylo sice obtížnější, ale ty záběry rozhodně stály za to. Hřebeček byl odvážný, a tak vzniklo dost záběrů i bez mámy, což se ne vždy s hříbátky povede. Prostě perfektní zakončení krásného fotovýletu!

Odpoledne jsme se vypravili do jezdecké stáje Boučí, kde na nás krom krásného shagya hřebce O'Bajan II-CZ (Radživ) čekala spousta dalších koní a hlavně také milých lidí. Nejdřív tedy naše autíčko museli vytáhnout do obřího kopce (na kterém sídlí), abychom se k nim vůbec dostali, ale pak už mohlo propuknout focení. Po delší době jsem se také dostala do sedla, což jsem si opravdu vychutnala :-) Na tomto úžasném místě uprostřed přírody jsme i přenocovali – naprostý klid a pohoda nás tedy obklopovala i následující ráno. Snad bude možnost si to znovu zopakovat, až se opět vydáme do těchto končin :-)

Dopoledne jsme se zajeli podívat na poníky Jany Weinmannové, kteří se nám v těch zimních kožíšcích pěkně rychle zapotili. Taky nám svůj pohyb předváděli v kopci, tak se není čemu divit. Dubnové sluníčko už má sílu. Nafotili jsme i pejsky a také dvě slečny pod sedlem. Okolní příroda je tu opravdu krásná!

Už to tak bývá, že některé návštěvy se domlouvají klidně i víc jak rok. Párkrát nespolupracuje počasí, pak se do toho vloží nemoc koňská nebo lidská. U delších vzdáleností je taky potřeba vše pečlivě naplánovat, aby člověk využil cestu na maximum. A to se – myslím si – při tomto třídenním výletu povedlo. Jenom s Míšou jsme objely snad čtyři různá místa – a do dalších tří stájí jsem pak už vyrazila samostatně. K těm se ale dostaneme v následujících albech.

V Ivančicích jsem na tomto místě již fotila štěňátka šarpeje. Když se zde narodilo hříbátko, neváhala jsem ani chvilku. Počasí s námi tentokrát dokonce spolupracovalo, jen hříběcí hřebeček Chuck San Bar se jako většina hříbátek raději schovával za maminku. Přesto se nám ho nakonec povedlo vylákat a dokonce se zajímal i o šarpejího mlaďocha :-)

Kolie mi vždy imponovaly - už jako malé dítě jsem je milovala. Ale jejich krátkosrstou variantu jsem viděla poprvé právě při tomto focení. A rovnou i s malými průzkumníky! Fotili jsme i tátu štěňátek, který se na ně úžasně tvářil - těžko říct, jestli se bál, aby jim neublížil - nebo že by ublížili oni jemu? :-) Před objektiv se mi dostali i další pejsci včetně českého strakatého psa, kterého jsem taktéž fotila prvně. A co teprve když jsme se přesunuli za papouškem kakadu! Škoda, že už se nám začalo stmívat, i přesto to byl nabitý fotoden.

Další překrásná štěňátka jsme fotili v chovatelské stanici Černý kondor, využili jsme nedalekou loučku. Předvedli se i dospěláci, a to nejen psí, ale i konští - krásný appaloosa valášek King Rock Bar a welsh part-bred klisna Avalanche. Chvíli se koně i psi vzájemně naháněli - chvílemi to vypadalo, že budou ti chlupatější zadupáni do země :-) Pak už se nám začalo pomalu stmívat, na jaře se holt ještě nedá fotit do noci jako v létě.

V chovatelské stanici Mezi kamarády se narodilo dvanáct mrňousků impozantního plemene irský vlkodav. To jsem si prostě nemohla nechat ujít :-) Ač sotva začalo jaro a příroda se ještě moc neprobudila, pustili jsme se do focení. Nejlépe to vypadalo nahoře na kopci, a tak si můj přítel "fotopomocník" i paní majitelka docela zasportovali – štěňátka bylo totiž potřeba postupně vynést nahoru. A že irští vlkodavové už jako malí něco váží jsem si párkrát vyzkoušela i já :-) Ke konci jsme se vydali až na pomyslný vrchol, a ta vzniklo pár snímků s modrou oblohou. Ze štěňátek nám tam zapózovala fenka Giga, která se narodila jako devátá v pořadí. A taky nějací dospěláci, které velice zajímaly okolo pobíhající ovečky :-)

Fenku A'Fairy Queen Meloun již jistě znáte z mých dřívějších fotografií - pózovala mi i v roce 2009 v Olomouci. Tohle focení bylo ale trochu jiné - měla totiž štěňátka! Moc příjemné březnové fotografování, při kterém nám sluníčko přálo až až. Štěňátka bezvadně spolupracovala, co více si přát.

Tak tahle štěňátka mě opravdu okouzlila! Nejen, že působila dojmem roztomilých plyšáčků, ještě ke všemu byla úžasně hravá! Jen ta čerstvá travička ještě chyběla (teprve vystrkovala růžky) a sluníčko se ukázalo jen na moment. Nebyla ale úplná tma, takže se fotilo jedna radost. Jen světlá štěňátka malinko splývala se žlutou trávou :-)

Za dalšími štěňátky jsem se vypravila do Moravského Krumlova, kde měli dokonce ještě zbytečky sněhu. Ty se ale vypařily, jakmile vykouklo sluníčko :-) Fotkám to ale rozhodně neuškodilo, a tak jsme mohli nafotit pěkně nasvícenou a spokojenou psí rodinku.

Krásná štěňátka irského setra jsme fotili v Habrovanech. Prošli jsme se s nimi do přírody, a dobře jsme udělali - krásné prostředí bez plotů prostě udělá své, i když je focení celkově náročnější o přesun a taky hlídání prťat, stojí to za to. I počasí již bylo o něco příjemnější, sluníčko pěkně hřálo, jaro je za dveřmi - hurá! :-)

Možná jsem se s tím zimním focením u předchozího alba špatně vyjádřila - zima byla, ale už bez sněhu. Takže to vlastně bylo poslední sněhové focení, štěňátkům kolie dlouhosrsté v únoru ale nesněhová zahrádka rozhodně nevadila, spíš naopak :-) Jen koně se v tomto období příliš fotit nedají, a tak se připravte na to, že konec zimy a začátek jara patřil v roce 2011 především štěňátkám :-) V CHS van Golden Nachtigal se fotilo moc příjemně - příště sem vyrazím za dospěláky!

V Jindřichově měli vrh štěňátek irského vlkodava, ale počasí nám opravdu nepřálo. Než jsme se domluvili a připravili, byla skoro tma! Tedy, taková ta šedivá, tolik typická pro zimní období, brrr. Začínat s ISO 4000 a po hodině muset zvyšovat na 6400, už to napovídá, že bylo opravdové šero. Štěňátka asi vycítila mou nespokojenost s počasím a schovávala se nám, na sněhu se jim navíc pranic nelíbilo. Tak jsme fotili hlavně dospělé pejsky. Poslední zimní focení tohoto roku se tedy nevydařilo tak, jak bych si přála.

U pana Ruprechta v chovatelské stanici Vlčí hrdlo jsem již fotila vrh německých ohařů. V zimě tu měli pro změnu maďarské ohaře, a tak jsem vyrazila i za nimi. Opět je pustili na okrasnou zahrádku, kde předtím nikdy nebyli - řekla bych ale, že byli odvážnější než předchozí vrh NKO, prozkoumali každou skulinku! Nejvíc je zaujalo zamrzlé jezírko – zpočátku se mi fotilo těžko, když jim nožky klouzaly na všechny strany a štěňátka na mě házela nechápavé pohledy. To jsem přemýšlela, jestli mám spíš fotit nebo raději zachraňovat klouzající "miminka". Velice rychle se ale štěňátka se situací vypořádala a po ledu běhala naprosto suverénně, uf :-)

Již první návštěva tohoto ranče se odehrála v zimě. Stádečko koní se tu ale postupně rozrůstá - krom dvou hřebců jsme tentokrát fotili i dvě krásné klisničky. Počasí si s námi trochu hrálo, ale kdyby svítilo slunce naplno, rozhodně by nebyla tak krásná námraza. Prostě to na ranči pod jasany vypadalo jako v pohádce!

Fenka ČSV Bea Luna z Kopáčkova dvora a její dvě štěňátka – tuto úžasnou skupinku jsem vyrazila fotografovat do chovatelské stanice ze Svitu luny. Československého vlčáka jsem pro fotografování sháněla vcelku dlouho, jsou to nádherní psi, ale kupodivu jejich páníčci jsou málokdy focení a prezentaci svých psů naklonění. Chápu, že to není plemeno pro každého a že zájemců o štěňátka je nejspíš dostatek, přesto tomuto přístupu příliš nerozumím. Jestli jsem jen špatně hledala a tento text čte majitel ČSV či jiného "vlčího" plemene, který má o fotografování zájem, neváhejte mne kontaktovat.
Při tomto fotografování jsme chvíli zkoušeli fotit na zbytcích sněhu, ale tato část zahrady se rychle nořila do stínu, a tak jsme se přesunuli ke dvěma krásným stromům, u kterých byly vykopané perfektní nory :-)

V prosinci se v chovatelské stanici Nan Šan narodilo devět štěňátek tibetské dogy, a tak další fotografování shodou okolností mířilo za stejným plemenem psů jako předešlé. Počasí nám přálo více, dokonce i sněhovo-ledová vrstvička se našla, a tak vznikly snímky alespoň o trošku zimovitější :-) Tálo to tedy rychle, takže jsem z toho válení se po zemi byla za chvíli promočená i přes deku. Ani štěňátka tomu nemohla věřit, a tak jsem jejich zaujetí alespoň mohla zachytit fotoaparátem :-)

Tedy, při tomto focení byla skutečně zima, brrr. A přitom žádný sníh. Štěňátka jsme fotili opravdu narychlo, aby nenachladla. Foukal vítr severák. Nakonec přivál i nějaké sněhové mraky, což byl alespoň příslib toho, že při příštím focení už to s tím sněhem snad bude o maličko lepší :-) Fotili jsme i dospělé psy – a že jich bylo! Tibetská doga je opravdu majestátní pes vzbuzující respekt.

V chovatelské stanici Secure Power jsme fotili štěňátka středoasiata a taky pražské krysaříky. Počasí opět nespolupracovalo - alespoň tu ale měli nějaký ten snížek. Při fotografování krysaříků už byla skoro tma - škoda! Krom těchto dvou plemen se v této CHS nově zabývají také chovem pomořanského špice (pomeraniana), tak snad k nám příště bude počasí příznivější :-)

V prostějovské chovatelské stanici jsem již byla loni v květnu, kdy jsme fotili na předzahrádce. Zima ji bohužel přeměnila v bahniště - kdyby alespoň byl nějaký sníh! Takhle jsme fotili na dvorku a lavičce. Počasí tak nějak obecně nespolupracovalo - škoda, štěňátka byla rozkošná!